| Devětaosmdesátiletý profesor Dr. Karl Michael Komma (narozen v prosinci 1913 v Aši), byl hlavní postavou benefičního koncertu v saském Bad Elsteru, kde rovněž vystoupil ašský pěvecký sbor Chorus Egrensis. Výtěžek věnoval tento významný německý umělec ašskému dětskému domovu. Včera profesora Kommu přijal starosta Aše Dalibor Blažek a jeho zástupce Jiří Knedlík, aby mu za dětský domov nejen poděkovali, ale pozvali jej také na návštěvu v příštím roce, u příležitosti chystaného setkání bývalých textilních průmyslníků.
Varhaník a klavírista Komma se z Aše odstěhoval v roce 1932, aby se do rodiště vrátil po dlouhých jednasedmdesáti letech. Na Chebské ulici dosud stojí dům, kde umělec bydlel. "Jsem velmi vzrušený, je to radost i žal zároveň," prozradil lámanou češtinou. Poté vzpomínal, jak na ašském gymnáziu založil jazzový orchestr, s nímž hrál na Střelnici, na otce, který byl ředitelem v textilce továrníka Fischera, na odchod po maturitě do Prahy na konzervatoř, na Obecní dům, Rudolfinum, Povídky malostranské Jana Nerudy a české hudební skladatele Smetanu, Dvořáka, Janáčka. "Studie v Praze byly příjemné. Mezi muzikanty se národnostní rozdíly nedělaly," pokračuje na svůj věk velmi vitální muž.
Druhé světové válce se profesor Komma ze zdravotních důvodů vyhnul. Velmi vítá, že oba naše národy se opět stávají partnery - v této souvislosti jako důležitou věc vyzdvihl například nedávno uzavřené kmotrovství Aše a bývalých Vernéřovanů.
Profesoru Kommovi má letos vyjít kniha nazvaná České muzikantství. Napsal ji už v 60. letech. Na svět se dere také nové CD nazvané Klavíry mého života. Po odstěhování do Německa studoval vysokou školu v Heidelbergu, a poté 35 učil hudební vědy ve Stuttgartu. Za tu dobu vychoval stovky umělců, svému muzikantství přenesl i mezi své blízké - dvě dcery a syna a jejich rodiny. "Teď mi dělá radost šestiletá pravnučka, muziky je plná," říká k tomu.
Ku příležitosti svých 90. narozenin, připadajících na prosinec, si zkomponoval skladbu, kterou mu zahraje ´jeho´ symfonický orchestr v Reutlingenu, kde žije.
Je asi velmi těžké, vyzdvihnout z profesního životopisu tohoto muže to nejdůležitější, když jeho myšlenky přeskakují při pohledu na zákoutí rodiště z tématu na téma. A tak jen útržkovitě - má za sebou více než 300 velkých koncertů, hrál znalcům umění, ale i vězňům a duševně nemocným, zkomponoval hudbu pro japonský císařský dvůr, dosud učí a skládá. Odpočívat prý bude až v příštím životě. "Je velké štěstí, že mohu ještě v tomto věku pracovat, optimismem mě nabíjí hudba," zakončil k slzám dojatý profesor své krátké setkání s představiteli Aše, jimž stačil rovněž tlumočit svůj odborný názor na úroveň pěveckého sboru Chorus Egrensis. "Jsou opravdu velmi dobří, složím pro ně lidovku" sdělil.
|
