| Při stavbě bloku domů s 94 byty na Hlavní ulici v Aši narazili dělníci při terénních úpravách budoucí komunikace na další z pověstných ašských horizontálních štol. Při podrobnějším průzkumu bylo zjištěno, že chodba je dlouhá minimálně 20 metrů, v zadní části se rozděluje do dvou směrů. Dál už průzkumníci nešli, z obavy, že klenba štoly se může zřítit. Protože chodba směřuje do míst budoucí komunikace, dojde na její zahrnutí a posléze i zabetonování.
Nálezy horizontálních štol jsou v Aši poměrně časté. Podle literatury se jedná o vodní díla, kterými dřívější obyvatelé přiváděli vodu ke svým obydlím. Intenzivním shromažďováním informací se tomuto tématu od roku 1995 věnovalo ašské muzeum, které má v evidenci více než 84 položek se vztahem k důlním dílům na celém Ašsku.
Nejstarší objevená štola je podle muzejníků ze začátku 18. století (zdroj: Listy Ašska 26.6.2002) na Újezdu, většina z nich byla ale vybudována zřejmě až v 19. století.
Se štolami se potýkali před několika lety například také budovatelé ašského silničního obchvatu, 90 metrů dlouhá štola je v Podhradí, další se nachází v Havlíčkově ulici v Aši, ve Vernéřově či na západním úpatí Háje. Stavby horizontálních štol byly mnohdy desítky až stovky metrů dlouhé.
Právě četnost štol a blízkost hranic s Německem daly vzniknout legendám o chodbách budovaných kvůli pašování zboží mezi Čechy a Němci. Nikdy se ale nic takového nepotvrdilo, tuto verzi popírají svými nálezy i muzejníci.
|
